Markéty akademická cesta končí.👩🏼‍🎓 Jaký byl život a studium na druhé straně světa?

Pokud mě sledujete delší dobu, pravděpodobně z mých sítí víte, že letošní prosinec je pro mě milníkem, kdy po několika letech uzavírám své RDN studium na fakultě floridské univerzity Miami.

Stejně tak pravděpodobně víte, že život a studium v USA tvoří nedílnou součást mé identity, osobní i profesní. Všechno, na čem zakládám svou práci – od celistvého přístupu k výživě až po individuální přístup ke klientům – čerpá právě z bohatých akademických zkušeností ze zahraničí. 

Při nedávném rozhovoru mi úsměvně došlo, že o mně málokdo ví, že jsem v USA neabsolvovala jen své vysokoškolské vzdělání, ale spolu s osmiletým gymplem v ČR (zdravím do Liberce!) už i to středoškolské. Mimo českou maturitu mám totiž i honors high school diploma z Kalifornie, který miotevřel dveře na první univerzitu🤭.

Jak se blíží celé „akademické já“ do finále, pojďte se společně se mnou ohlédnout, jak mě studium nutriční terapie, klinické výživy a dietetiky v USA formovalo nejen jako výživáře, ale také jako člověka.

Úplně na konci newsletteru najdete také rady pro mé mladší já (nebo pro kohokoliv, kdo by se chtěl vydat na podobnou cestu).

---

Proč Amerika a moje očekávání na začátku

I přes velmi vysoká očekávání jsem věděla, že na všechno se prostě nedá připravit. Život na druhé straně světa, zvlášť když máte v Evropě vybudovanou kariéru a musíte „duplikovat“ svůj život, je zkrátka nepřenositelná zkušenost.
Výživa pro mě není a nikdy nebyla “jen” obor. Byla pro mě mnohem víc. Zavázala jsem se totiž v (milovaném) oboru výživy čerpat jen a pouze to nejlepší od těch nejlepších. Koneckonců i odtud jeden z hlavních motivů tetování na mém levém předloktí.

---

Co všechno moje studium obnášelo

Hodně výživy, haha 🤭. Ne, ale teď vážně…

Dlouhé roky plnohodnotného nutričního, klinického i výzkumného coru. UMASS Boston mi dal ten nejsolidnější core. FIU je žebříčkově přední výzkumná univerzitní instituce, proto byla moje zkušenost opravdu „first-hand“. A taky kvanta praxí, stáží a absolvovaných stovek hodin v laboratoři i klinickém prostředí. Za ty dlouhé roky byl můj:

• nejoblíbenější předmět: Medical Nutrition Therapy a Nutritional Psychology
• nejméně oblíbený předmět: Biophysics
• nejtěžší předmět: Survey of Organic Chemistry III (noční můra všech lékařských fakult v USA a statisticky nejhůře absolvovatelný předmět s čtyřhodinovou pass/fail závěrečnou laboratorní zkouškou)
• emočně nejvyzývavější předmět: Pediatric Oncology Nutrition  
• nejnečekanější předmět: Rhetorics &Public Speaking (a to hned zčerstva v můj první semestr na University of Massachusetts, protože „odbornost je k ničemu, pokud ji neumíte správně veřejně komunikovat“)
• předmět, který bych povinně předepsala každému: Evidence-Based Research in Dietetics

Dalo mi také obrovské příležitosti a jen díky němu jsem dnes profesně tam, kde jsem. Přístup k nejprogresivnějším metodikám, neuvěřitelný networking, neodmyslitelné zkušenosti nebo třeba fakt, že mi bylo ctí stát na řadě největších mezinárodních konferencí oboru, vč. FNCE (2022 Orlando, 2023 Denver, 2024 Minneapolis) nebo ICED (2024 New York City).
Academia fun (not so fun🌝) fact: Jsem šprt, extrémní. A jakkoliv moc dávám mladším generacím rady o tom, že je akademická validace destruktivní, sama jsem z ní dlouho žila. Díky ní ale letos uzavírám své studium suma cum lauda (with highest honors) a během studia jsem byla přijatá do The National Society of Leadership and Success (NSLS) a The National Society of Collegiate Scholars (NSCS), stejně jako fellowship status v Association of Graduate Students in Dietetics (AGSDN).

Pokud chcete více nahlédnout do mého akademického světa, přečtěte si třeba také rozhovory pro americký press vShoutout Miami, Bold Journey, VoyageMIA, ve kterých své zkušenosti sdílím.

---

Co obnáší mé poslední měsíce

Moje finální akademické povinnosti zahrnují:

• Evidence-Based Research in Dietetics: Zpracovávám vlastní systematický přehled výzkumů (systematic review 🤝🏻), navazující na oblasti, kterým jsem věnovala celou svou specializaci a práci v průběhu studia. To je v mém případě obor poruch příjmu potravy a sportovní výživy.
• Advanced Nutrition: Závěrečný seminář, který zahrnuje komplexní mix nutriční biochemie, klinické výživy a nutriční terapie, s důrazem na pokročilou sportovní výživu.
• Applied Management and Leadership in Dietetics: Já jsem úsměvně nikdy nechtěla být manažer ani leader a už vůbec jsem nechtěla mít zaměstnance. Ehm. Jenže se to nějak stalo, že už mám dneska dvě firmy, ze kterých se staly úspěšné start-upy, za což ve velké míře vděčím tomu, k čemu mě Amerika vychovala. Takže proč se nenaučit od ultimátních špiček oboru pro další start-upový růst ještě víc, když už se to všechno stalo, že?🌝
• Konference: Účast na odborných konferencích, v čele s FNCE 2024 v Minneapolis, kam odlétám za týden. Je to největší světová konference výživy a dietetiky, můj třetí ročník. Mi-lu-ju.
• Florida Civic Test: Moje nejméně oblíbená část aka poslední legislativní test týkající se floridských zákonů. Po tom, co jsem ale v 2022 musela v angličtině absolvovat celé zdravotnické právo na FIU’s Faculty of Law, už je to „jen“ mrknutí oka. 
• Comprehensive Dietetic Examination (aka boarding exam👩‍⚕️): Absolutně nejdůležitější zkouška akademického života, na kterou se bez nadsázky učím celé čtyři roky. Funguje na striktním pass/fail systému. Ale víte, že já nic jiného než plán A nehraju, takže jak by řekl klasik: „all good“. 

---

5 nejdůležitějších hodnot, které mě studium nutriční terapie v USA naučilo

• 1. Neexistuje nic jako neřešitelný problém s jídlem, existuje jen odborník, který ho neuměl řešit.
• 2. Výživa je věda, neděláme z ní ale vědu na talíři.
• 3. Největší umění klinické výživy je používat ji preventivně tak, aby ji nikdo nepotřeboval.
• 4. Důležitější než zvolená nutriční strategie je vztah, jaký se svými klienty máme.
• 5. “Don’t be part of the problem, be part of the solution.“

---

Co bych poradila svému mladšímu já nebo těm, kteří se chtějí vydat v podobných šlépějích

Teď vás nepřekvapím, ale… mějte silné PROČ. Silnější, než jste vy sami. Je to cesta dlouhá, náročná a vyzývavá. I s tou sebevětší motivací to budete chtít vzdát přesně tak přibližně 52452x. Ehm.
Pamatujte na to, že: Závazky nejsou děsivé, děsivé je plýtvat roky svého života.

🫴🏻 Rozmohl se nám tu takový nešvar. Obzvlášť v mladších generacích. Máme tendenci bát se dlouhodobých závazků, protože nás tíží myšlenka na ztrátu svobody. To, co je opravdu děsivé, je ale promarnit roky, aniž bychom se plně věnovali něčemu, co nás posouvá dopředu.
Nezapomínejte na to, že udělat správné rozhodnutí někdy znamená udělat nejtěžší rozhodnutí. Tak bych asi ve zkratce popsala tu těžkou část posledních let. V akademické, kariérní i osobní sféře života. A že ta poslední jmenovaná sféra bolela vůbec nejvíc. Potoky slz a bezesné noci s myšlenkami nad ní strávenými bych nespočítala.

---

Moje akademická cesta sice oficiálně končí, ale můj příběh pokračuje. Ten s láskou k výživě jako vědnímu oboru dvojnásob, ale o tom až příště.

A jsem vděčná, že jste u toho se mnou.